Hvězdný rodokmen
Kostku tvoří zhruba 1024 atomů – pravděpodobně víc, než je hvězd ve viditelném vesmíru. Kyslík, křemík, sodík i vápník se vytvořily v nitru pradávných obřích hvězd. Jen za vodík a helium může velký třesk.
Už to není žádné tajemství.
Téměř půl století po Vladimíru Remkovi míří do vesmíru další Čech – vojenský pilot a rodilý Brňan Aleš Svoboda. S sebou si přibalí zdánlivě banální věc: skleněnou krychličku s hranou dva centimetry. Nenechejte se ale mýlit. Ukrytý v ní bude celý vesmír!
Vesmírná kostka je – zatím – společným projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Hvězdárny a planetária Brno a Vysokého učení technického v Brně. V tomto okamžiku ještě čeká na schválení a technické posouzení ze strany mezinárodních partnerů mise ESA, NASA a Vast.
Jaká tajemství v sobě tento malý kousek skla ukrývá a co všechno na oběžné dráze zažije? Sledujte vesmírnou misi kostky krok za krokem. Postupně odkryjeme jedno její tajemství za druhým. A kdyby vás samotné napadlo něco, co lze s takovou věcí provést, napište nám na reditel@hvezdarna.cz.
Žádná elektronika, žádné senzory. Obyčejná skleněná kostička o velikosti bonbonu je ukázkou hravosti, nápaditosti i pozemského nadhledu na dění na malém kousku planety Země zvaném Česká republika. Navíc v sobě skrývá celý vesmír.
Je bez diskuze symbolem lidského umu. Dokonale ostré hrany z křišťálově čistého skla dokáže stvořit jen člověk – nebo jiná myslící bytost. Už samotný tvar je tak poselstvím o existenci člověka v tomto vesmíru. České sklářství patří k absolutní světové špičce. A pro kostky máme slabost:
Na pohled je to jen lehký dvacetigramový suvenýr, který snadno sevřete mezi dvěma prsty. Ve skutečnosti však v ruce držíte neuvěřitelnou kosmickou kroniku:
Kostku tvoří zhruba 1024 atomů – pravděpodobně víc, než je hvězd ve viditelném vesmíru. Kyslík, křemík, sodík i vápník se vytvořily v nitru pradávných obřích hvězd. Jen za vodík a helium může velký třesk.
Za pouhou vteřinu kostkou proletí přes 250 miliard slunečních neutrin – a také proud temné hmoty. Letí přímo skrz, aniž by si skla vůbec všimly.
Kdybychom její hmotu dokázali beze zbytku proměnit v čistou energii podle slavného vzorce E = mc², uvolnila by sílu odpovídající explozi téměř půl milionu tun TNT.
Stěny Alešovy vesmírné kostky upravili vědci na CEITEC VUT dvoufotonovou polymerační 3D tiskárnou, která má rozlišení něco pod mikron (miliontinu metru), a do skla zapsali důkaz o tvořivosti českých studentů. Dojde tak k dalšímu propojení nezměrného vesmíru s neviditelným nanosvětem.
Na palubě Mezinárodní kosmické stanice se kostka promění v hravou fyzikální laboratoř. Ve stavu beztíže – a bez odporu vzduchu – se může díky své dokonalé geometrii nekonečně dlouho točit kolem své osy jako levitující diamant. A když se skrz ni astronaut podívá z okna stanice, uvidí naši modrou planetu rozzářenou duhovým spektrem – třeba právě během jednoho z 16 východů Slunce, které posádka zažije za jediný den.