www.vesmirvkostce.cz

Vesmír v kostce

Už to není žádné tajemství.

Téměř půl století po Vladimíru Remkovi míří do vesmíru další Čech – vojenský pilot a rodilý Brňan Aleš Svoboda. S sebou si přibalí zdánlivě banální věc: skleněnou krychličku s hranou dva centimetry. Nenechejte se ale mýlit. Ukrytý v ní bude celý vesmír!

Vesmírná kostka je – zatím – společným projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Hvězdárny a planetária Brno a Vysokého učení technického v Brně. V tomto okamžiku ještě čeká na schválení a technické posouzení ze strany mezinárodních partnerů mise ESA, NASA a Vast.

Rozměr
2 × 2 × 2 cm
Hmotnost
≈ 20 g
Materiál
český křišťál
Nápis na stěnách
rozlišení < 1 µm
Tajemství odkrýváme postupně

Společenství Alešovy vesmírné kostky

Jaká tajemství v sobě tento malý kousek skla ukrývá a co všechno na oběžné dráze zažije? Sledujte vesmírnou misi kostky krok za krokem. Postupně odkryjeme jedno její tajemství za druhým. A kdyby vás samotné napadlo něco, co lze s takovou věcí provést, napište nám na reditel@hvezdarna.cz.

MiseObyčejná hračka? Skutečně?

Žádná elektronika, žádné senzory. Obyčejná skleněná kostička o velikosti bonbonu je ukázkou hravosti, nápaditosti i pozemského nadhledu na dění na malém kousku planety Země zvaném Česká republika. Navíc v sobě skrývá celý vesmír.

SymbolProč právě skleněná kostka?

Je bez diskuze symbolem lidského umu. Dokonale ostré hrany z křišťálově čistého skla dokáže stvořit jen člověk – nebo jiná myslící bytost. Už samotný tvar je tak poselstvím o existenci člověka v tomto vesmíru. České sklářství patří k absolutní světové špičce. A pro kostky máme slabost:

  • 1843Kostka cukru je českým vynálezem. Roku 1843 ji v Dačicích představil Jakub Kryštof Rad. Důkaz, že i docela malá česká věc může dobýt svět.
  • KOSTKATvar krychle mají také nejmenší družice CubeSat. Díky nim se kosmonautika otevřela i školám a univerzitám. Příkladem je studentská družice KOSTKA, kterou postavili mladí konstruktéři z brněnského VUT.
  • „Bůh nehraje v kostky“Albert Einstein kdysi prohlásil, že „Bůh nehraje v kostky“. Kosmonautika se také snaží ponechat náhodě co nejméně.

Kosmická kronikaSkrytá síla ve skle

Na pohled je to jen lehký dvacetigramový suvenýr, který snadno sevřete mezi dvěma prsty. Ve skutečnosti však v ruce držíte neuvěřitelnou kosmickou kroniku:

Hvězdný rodokmen

Kostku tvoří zhruba 1024 atomů – pravděpodobně víc, než je hvězd ve viditelném vesmíru. Kyslík, křemík, sodík i vápník se vytvořily v nitru pradávných obřích hvězd. Jen za vodík a helium může velký třesk.

Střelnice neviditelných částic

Za pouhou vteřinu kostkou proletí přes 250 miliard slunečních neutrin – a také proud temné hmoty. Letí přímo skrz, aniž by si skla vůbec všimly.

Spící energie

Kdybychom její hmotu dokázali beze zbytku proměnit v čistou energii podle slavného vzorce E = mc², uvolnila by sílu odpovídající explozi téměř půl milionu tun TNT.

10−6 mMicro a macro

Stěny Alešovy vesmírné kostky upravili vědci na CEITEC VUT dvoufotonovou polymerační 3D tiskárnou, která má rozlišení něco pod mikron (miliontinu metru), a do skla zapsali důkaz o tvořivosti českých studentů. Dojde tak k dalšímu propojení nezměrného vesmíru s neviditelným nanosvětem.

16 východů Slunce denněTanečnice na oběžné dráze

Na palubě Mezinárodní kosmické stanice se kostka promění v hravou fyzikální laboratoř. Ve stavu beztíže – a bez odporu vzduchu – se může díky své dokonalé geometrii nekonečně dlouho točit kolem své osy jako levitující diamant. A když se skrz ni astronaut podívá z okna stanice, uvidí naši modrou planetu rozzářenou duhovým spektrem – třeba právě během jednoho z 16 východů Slunce, které posádka zažije za jediný den.